Požární bezpečnost výškových a rizikových budov

Výškové budovy a budovy se zvýšeným rizikem ^[1] mají v případě požáru jednu věc společnou: evakuovat všechny osoby bezpečně ven je časově náročnější. Ve chvíli, kdy rozhoduje každá vteřina, proto záleží na tom, zda obálku budovy tvoří hořlavé, nebo nehořlavé izolace a fasádní obklady.

Pokud například začne hořet fasáda výškové budovy, možnosti hašení zvenčí se s každým dalším podlažím snižují. Dostat se přímo k místu požáru může být velmi obtížné, nebo dokonce nemožné. Problémem může být také to, jak dopravit vodu do potřebné výšky pod dostatečným tlakem. Toxický kouř a plyny, které se uvolňují z hořících materiálů, mohou ohrozit lidské životy.^[2]Zásah hasičů mohou zkomplikovat také nepředvídatelné povětrnostní podmínky, které mohou vystavit budovu i její obyvatele dalšímu riziku.

Vzhledem k omezeným možnostem hašení tak může bezpečnost osob ve výškové budově záviset především na tom, jak rychle se je podaří evakuovat.

Rychlost evakuace je důležitá také u budov se zvýšeným rizikem, a to bez ohledu na jejich výšku. Jde například o nemocnice, zařízení sociální péče, školy nebo kulturní a zábavní zařízení, kde se mohou nacházet lidé se sníženou schopností pohybu nebo orientace.

V nemocnicích a zařízeních sociální péče se někteří pacienti nemohou pohybovat samostatně nebo se bez pomoci nedokážou řídit evakuačními pokyny. Ve školách mohou potřebovat více času zejména menší děti a děti se speciálními potřebami. V zaplněných kulturních a zábavních zařízeních zase návštěvníci často neznají únikové cesty. Dostatek času na evakuaci proto může pomoci zachránit lidské životy.

MahaNakhon,, City, Skyline, Sunset, Reference Project

Právě proto společnost ROCKWOOL vyzývá vlády, aby zakázaly používání hořlavých fasádních izolací a obkladů u všech výškových budov a budov se zvýšeným rizikem. Proč zbytečně riskovat a postupovat jinak?

Některé věci nemusí být složité. Jsme přesvědčení, že lidé by raději žili, učili se, pracovali, trávili volný čas a léčili se v budovách s nehořlavými izolacemi a fasádními obklady než v budovách s hořlavými materiály. Nehořlavé materiály při požáru nehoří ani neuvolňují významné množství toxických plynů. Izolace a fasádní obklady z kamenné vlny ROCKWOOL tyto požadavky splňují.

Odolnost budovy se rodí už při jejím návrhu. A co stojí za to vybudovat, to stojí za to také chránit.

^{[1] Pro účely tohoto článku označuje ROCKWOOL jako výškové budovy stavby vyšší než 11 metrů nebo budovy s více než třemi nadzemními podlažími. Česká požárněbezpečnostní pravidla pracují s různými výškovými hranicemi podle typu a způsobu využití stavby. Podle českých požárních norem se za výškové považují budovy s požární výškou nad 22,5 metru. Ta se měří od podlahy prvního nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního podlaží. U těchto budov musí být vnější zateplovací systém po celé výšce proveden z materiálů třídy reakce na oheň A1 nebo A2. U budov s požární výškou od 12 do 22,5 m nemusí být automaticky celá fasáda nehořlavá, ale norma vyžaduje použití systémů třídy A1 nebo A2 v přesně stanovených místech – například v podobě požárních pásů nad otvory a u dalších rizikových detailů. Mezi vysoce rizikové budovy patří bez ohledu na jejich výšku ty, ve kterých se nacházejí zranitelné osoby, například nemocnice, školy, domovy sociální péče a kulturní či zábavní zařízení.}

^{[2] V době požáru byly na londýnské Grenfell Tower použity hořlavé izolace z plastové pěny a fasádní obklady s obsahem plastu. Podle závěrečné zprávy vyšetřovací komise Grenfell Tower Inquiry všech 72 obětí požáru zemřelo v důsledku působení toxických plynů. Tentýž toxický kouř a plyny jsou spojovány se závažnými dlouhodobými zdravotními problémy řady hasičů, kteří u požáru zasahovali. Grenfell Tower Inquiry, Phase 2 Report Overview, září 2024, odstavce 2.103 a 113.66. Dokument je dostupný prostřednictvím britského vládního webového archivu The National Archives: https://webarchive.nationalarchives.gov.uk/ukgwa/20240904102059/https:/www.grenfelltowerinquiry.org.uk/phase-2-report}